Areál bývalých městských jatek v Ostravě je jako jeden z mála u nás umístěn v blízkosti centra města, což v minulosti přinášelo komplikace pro blízké okolí. Po ukončení provozu jatek a přemístění provozů do vhodnější lokality je poloha původního objektu vůči centru města velkou výhodou a nabízí široké pole možností, jak objekt, navržený ve výrazném architektonickém stylu, využívat. Bohužel v dnešní době, kdy vládnou peníze nad rozumem, zůstává památka nevyužita a tak pomalu chátrá.

Hotel byl postaven v rohové proluce a tvoří nároží u rušné křižovatky. Zaujal mne zde především způsob výškového napojení stavby na okolní budovy. Římsa je protažena lomovou hranou, která mírně stoupá k nárožnímu sběžišti a dále pak pokračuje k vyšší římse druhého domu. Nároží je seříznuto, čímž se autor návrhu zbavil ostrého rohu zasahujícího do prostoru křižovatky. Okenní otvory svými rozměry odpovídají otvorům na stávajících stavbách. Také výškové úrovně oken a soklu (resp. výška dveří v parteru hotelu) navazuje na okolní stavby.

Tato budova je asi nejkontroverznější budovou Severní Ameriky. Přístavba umělecké galerie ke stávajícímu historickému objektu z roku 1912 je ukázkou dnešního „moderního umění“. Stavba v podobě nepravidelných krystalů jakoby vyrůstá ze stávající historické budovy, kterou ovšem zcela nerespektuje. Nemohu se zbavit dojmu, že krystaly jsou jakýmisi nádory parazitujícími na klasicky postavené budově a postupně ji požírají. Takováto výrazná přístavba by pravděpodobně vynikla jako samostatně stojící celek bez okolní zástavby, kde by se z ní stal umělecký prvek, ale jako adaptace staré budovy se dle mého nehodí a stává se negativním manifestem pro chování k památkám tj. naprostá arogance vůči nim.

Foto: http://www.daniel-libeskind.com

Pozn. tento text je součástí studentské práce na téma "Nové stavby ve starých městech", která měla za úkol zhodnotit povedené i nepovedené stavby z celého světa