http://architektura.klenot.cz/components/com_gk2_photoslide/images/thumbm/204324lev2.jpg http://architektura.klenot.cz/components/com_gk2_photoslide/images/thumbm/63333500_baracca.jpg http://architektura.klenot.cz/components/com_gk2_photoslide/images/thumbm/80566600_rome.jpg http://architektura.klenot.cz/components/com_gk2_photoslide/images/thumbm/70094300_san_marco.jpg http://architektura.klenot.cz/components/com_gk2_photoslide/images/thumbm/12691200_santa_maria_salute.jpg http://architektura.klenot.cz/components/com_gk2_photoslide/images/thumbm/81310800_firenze.jpg http://architektura.klenot.cz/components/com_gk2_photoslide/images/thumbm/36073500_pisa.jpg

24 - Soudobá tvorba 18. a 19. století

Dějiny architektury

Klasicismus

Postupné vytlačování idejí barokní doby založené na uplatnění rozumu v hledání způsobu organizace lidské společnosti, konkrétně realizované ve Francii Velkou francouzskou revolucí, vytváří nové podmínky architektonické tvorby a přístupu. Je využití a adaptaci dochovaného stavebního díla pro nově se rozvíjející nebo se modifikující funkční programy odlišné v jednotlivých vývojových fázích. Rozporuplnost vlády Josefa II., období charakterizovaného novým přístupem k řešení náboženských otázek, vytlačením církve z monopolu vzděláni, toleranci nekatolických vyznání i tendenci uvolněni pracovních sil k rozvoji výroby, jako základu společenského pokroku, ale i úsilím o centralizaci vlády promítnutém do germanizačních snah ústících v národnostní útlak, je přímým základem provincializace českých zemí a vyvrcholením procesu ztráty jejich samostatnosti - jejich významu samostatného státu. Reakce na pronikáni nových ideji se materializuje především v zaměření na zdůrazněni klasicizujících elementů baroka a jejich rozvinuti, které ilustruje nový myšlenkový proud a je podporováno rozšířením poznatků o antice přenesených rozvojem archeologického bádáni a popularizaci .jeho výsledků zvláště z oblasti starověké výtvarné estetiky.

Jednostranně vyhraněné racionalizační úsilí k centralizaci zasáhlo do architektonického vývoje direktivním způsobem prostřednictvím Státních stavebních kanceláři Siřících oficiálně stanovený vyraz odpovídající kladení důrazu na bezpečnost dimenzování konstrukci k vytvářeni objektů nově potřebných funkci zvláště ve městech rozšiřujících příliv obyvatelstva po zrušeni nevolnictví /působícím k přeměně stávajícího způsobu výroby při využití poznatků védy a techniky/, ale i na venkově procházejícím přeměnou zemědělství k dosaženi vyššího efektu výnosů uplatněním racionálního základu produkce. Vlastní architektonické pojetí klasicistní přestavby, vycházející z racionálního základu tvorby, se projevuje úsilím o jasnost půdorysné dispozice a prostorové skladby - jak nového objektu, tak přestavovaného díla či vestavovaného prvku, se soustředěním výtvarného úsilí na uzlové prvky objektu jako jsou hlavní sálové prostory, portiky, schodiště, rizality a další. V průčelí je potom charakteristika tohoto způsobu architektonické tvorby vytvářena realistickým rozvržením okenních otvorů a jejich zdůrazňujících článků s koncentrací plastických prvků do hlavních bodů pohledových os ve formě představených rizalitů a nadřímsových štítů. Celý objekt potom vyniká jasným a nezakrývaným vztahem mezi prostorovou skladbou a její vnější formou ve vyváženém celku vázaném na okolí upravené stejným tvůrčím principem.

Specifické rozšíření klasicismu na Slovensku podmíněné reformami správního řízení realisovanými josefínskou dobou, je podloženo přenesením způsobu správy území z "komitátních hradů" do měst, které vyžadovalo výstavbu objektů nové funkce župních domů, jejichž nová forma ovlivnila výtvarný výraz města. Rychlý růst klasicistických kurií - panských sídel malých rozměrů, ale výrazné formy, které zaplavily slovenský venkov, je typickým fenoménem tohoto období.

 

Klasicismus,zklidňující barok vypjatý obdobím protireformace, pracuje s prvky barokní architektury v novém pojetí regulovaném stavebními kancelářemi do racionálních forem vytvářených na základě symetricky koncipovaného celku s dominujícím prvkem ústředního prostoru jako zásadním kompozičním principem tvorby. Jednoduchá symetrie a klidné linie hmot vycházejí z poměrně jednoduché organizace dispozice vázané na dvě základní pohledové roviny – hlavní a zahradní průčelí u feudálního sídla a na hlavní uliční průčelí měšťanského domu. Nový charakter provozu vyžadující racionální formování vnitřního prostoru, má dopad na užití klenebných nebo plochých horizontálních konstrukcí; ideový význam objektu ve vazbě na ekonomické schopnosti stavebníka dopadá na tvorbu jeho vnějšího výrazu, střídmě či bohatě plasticky vytvářeného.

 

Umění klasicismu a osvícenství mělo zájem z minulosti „...vytěžit zrníčka pravdy pro svůj všeobecně platný mravní řád a výtvarně čerpalo s objektivní soustředěností ze zdrojů řecké a římské antiky, jež se jim jevila racionalismem svého vtvarného řádu, jasností a precisností výrazu a zejména harmonií a klidem mezi vnitřním obsahem a jeho vnějším projevem neměnným a dokonalým ideálem. „ (D.Menclová)

 

Feudální sídlo a palác ve městě

Rozsáhlá přestavba starých Části Pražského hradu a dostavba západní části tohoto areálu pronikavé změnila výraz tohoto dominantního komplexu v období vlády Marie Terezie. Jednotná přestavba 3 výstavbou nových křídel obsluhujících reprezentační prostory vytvořila horizontálu siluety a soustavu jednotně řešených nádvoří a "Čestným dvorem", kde je do monumentální fronty hlavního průčelí začleněna i renesanční Matyášova brána V.Scamozziho.

Deset let plánovaná přestavba Bratislavského hradu předcházela v roce 1760 zahájenou přestavbu, která velkoryse zménila dosavadní goticko-renesanční podstatu tohoto komplexu. Vytvořené representační prostory s výtvarně výrazným schodištěm uvnitř hradu byly doplněny přístavbou nového paláce k východnímu průčelí - tzv. Tereziona /nedochovalo se/ a dalšími objekty a opravami exteriéru, které vytvořily v podstatě dnešní podobu areálu.

Zámek Vlašim je v konečném výrazu vytvořen dvěma klasicistními přestavbami realizovanými v začátku a polovině 19.st. Úprava nádvoří sjednoceného slepými arkádami s členěním navazujícím na koutový renesanční rizalit z první fáze je pozdně klasicistně doplněna výstavbou jihovýchodního nárožního křídla a dalšího jihozápadního objektu, které absorbovaly předchozí objekt koníren. Vysoký pilastrový řád průčelí a uzavření Čestného dvora mřížovou branou s plastikami lvů mění předchozí podobu objektu do klasicistní. Klasicistní je už vlastné i dokončující fáze přestavby zámku Vranov nad Dyjí, která projevuje tento výtvarný názor jak ve fasádách, tak interiérech representační části, zvláště vstupního prostoru k sálu předků, místností v patře jižního křídla a ložnice "Pignetelli" ve východním křídle.

 

Kláštery a kostely

Výstavba evangelických kostelů v rámci uvolnění víry, a také přestavby a dostavby stávajících kostelů.

Doplnění kláštera premonstrátů v Praze na Strahově – původně románská basilika, později prodloužená a v baroku upravená (průčelí a věže), v klasicismu došlo k doplnění kláštera knihovnou s filozofickým sálem.

Dále pak dochází k úpravě kostela sv. Ducha v Hradci Králové (nedochováno vlivem purismu).

Zrušením jezuitského řádu u nás r. 1773 (Josef II.) dochází k rušení kostelů, klášterů a jezuitských kolejí a k jejich novému využití především na sklady, ale také například na kasárny, vojenské sklady a nemocnici, jako tomu bylo např. v Brně. Tyto změny účelu kostelů nepotřebovaly velké úpravy, a tak byl objekt prakticky v původním stavu. Některé církevní stavby ovšem prošly kompletní přestavbou, jako například barokní kostel Obrácení sv. Pavla, který byl přestavěn na obytný dům. Raně gotický kostel sv. Jana v Praze byl po zrušení špitálu přestavěn na prádelnu.

 

Město

Nástup kapitalismu – nové tendence motivované řadou nových potřeb a nároků. Důležitost stavební správy, regulující stavební činnost řády a předpisy. Základní normy a předpisy, schvalovací řízení – velký vliv na formální výraz nových staveb. Přeměna domů se štíty do ulice na střechy s hřebeny rovnoběžně s průčelím. Dělení objektů požárními zdmi na celou hloubku objektů. V důsledku růstu množství pracovních sil docházelo k rozšiřování bydlení – nástavby, přístavby objektů. Vzniká nový typ pavlačového domu se záchodem na konci pavlače (jednoduchá kanalizace). Pavlačové domy vznikaly taky přestavbou starších domů, ke kterým bylo doplňováno schodiště na pavlače.

Zvyšování zástavby nadstavbami je patrné zejména v Táboře a Znojmě. Přestavovány jsou Svitavy, Karlovy Vary, Žatec (radnice), Kutná Hora a Poděbrady – většinou v důsledku požáru v centru města

Empír

Požadavky na vyšší stupeň obytného komfortu, které se projevují formou programově založenou na principu vzájemné vazby výtvarných elementů antického architektonického tvarosloví. Použití zejména dórského řádu na sloupoví i pilastrovém systému. U feudálních sídel dochází k oddělení hospodářských budov od vlastního objektu obydlí.

Město

Další modifikace nájemního domu, stejně jako v klasicismu. Ztráta významu měšťanského domu, který si sice v některých případech zachovává živnost v parteru, ovšem k jeho funkci jsou využíváni také externí pracovníci, nejen zaměstnanci z domu. Významnou empírovou přestavbou je Platýz v Praze.

 

Romantismus

Orientace na středověk, jako na nejslavnější vývojové období. Vytvářely se umělé rozvaliny v zahradách, později se přebíraly motivy z Egypta a Orientu, jakožto výraz iracionálna (kontrast k racionálnímu klasicismu). Dochází k rozdílné inerpretaci historických pramenů a tak jsou jednotlivé stavby odlišné, v závislosti na úsudku autora o středověké tvorbě.

 

Hrady a zámky

Anglická gotika se stala vzorem pro přestavbu zámku v Lednici. Stejný vzor měla i přestavba v Hluboké nad Vltavou.

 

Město

Většina přestaveb se týká převážně mimoměstských objektů. V městě šlo převážně o nové kostely v novogotickém stylu (Praha, České Budějovice, Brno)

 

Kompozice romantických objektů je klasicistní, ale formy výzdoby ukazují ke středověku, dochází tak k rozporu hlavního klasicistního pravidla, tedy že hlavní podmínkou umělecké dokonalosti projevu je jednotnost.

 

Zdroj : Doc. ing. arch. Milan Kříž, CSc. - Rekonstrukce a ochrana památek I, VUT Brno, 1988

24 - Soudobá tvorba 18. a 19. století